Bernard Schütz

15. 11. 1878 Lukavec u Pacova – 18. 8. 1958 Pardubice

Byl synem Jakoba Schütze, řezníka v Lukavci u Pacova, a Marie roz. Kohnové. Vyučil se pekařem a v roce 1894 odjel do Vídně, kde se ještě vyučil výrobě trvanlivého pečiva a až do roku 1901 pracoval v různých městech tehdejšího Rakouska–Uherska jako tovaryš. Samostatnou pekařskou živnost začal provozovat od roku 1901 v Jindřichově Hradci. Po sňatku s Emílií Löwyovou (1903) se odstěhoval do Pardubic, kde si zařídil pekařství a výrobu macesů. V roce 1913 připojil výrobu perníku, marcipánu a sucharů a založil továrnu Mellekta.

Na jaře roku 1942 byl Bernard Schütz povolán do transportu do Terezína, kde byl zařazen ke zřízení pekárny na výrobu chleba pro celé ghetto a tuto pekárnu vedl až do 17. května 1945. Věznění v Terezíně přežila také jeho manželka Emílie.

V roce 1945 se Bernard Schütz stal předsedou obnovené pardubické židovské náboženské obce, která zahrnovala dříve samostatné obce v Pardubicích, Heřmanově Městci, Luži, Litomyšli, Chotěboři a Poličce.

Bernard Schütz byl také velmi činný společensky. Od roku 1905 zastával různé pozice při židovské náboženské obci, přes třicet let stál v čele spolku Chevra Kadiša a ve spolku Viktor Vohryzek postupně zastával funkci pokladníka, jednatele i předsedy.

V roce 1903 se oženil s Emílií roz. Löwyovou z Vysoké Pece u Příbrami (nar. 1876). Z jejich manželství se narodily tři děti – Edita (nar. 1903), Karel (nar. 1905) a Otto (nar. 1915).