Vambera František

Ředitel cukrovaru v Pardubicích, člen Numismatické společnosti, Muzejního spolku a Kunětického družstva, pokladník Aviatického spolku, člen Spolku techniků

[náhrobní deska je u hrobky pana Bubeníka ]

Narodil se 16. července 1860 v Pardubicích v Labské ulici v rodině truhláře Františka Vambery a Josefíny, rozené Stránské, jako v pořadí 3. dítě. Vystudoval reálku v Pardubicích a r. 1881 nastoupil jako technický adjunkt do místního cukrovaru. Zde se později stal správcem a technickým ředitelem.  Dne 18. září 1888 se oženil s Antonií Bubeníkovou, dcerou bratra starosty Pardubic V. Bubeníka Emanuela Bubeníka. Dne 21.října 1889 se jim narodil syn František (†1975), pozdější inženýr a profesor Obchodní akademie v Hradci Králové. Paní Anna Vamberová zemřela mladá (ve věku pouhých 24 let), její manžel se již podruhé neoženil, žil dále jako vdovec.

Realizoval se ve své profesi a v místní samosprávě jako člen městského zastupitelstva a městské rady, byl také členem školské rady. Kromě toho byl členem Numismatické společnosti (byl osobním přítelem pana Skrbka, zakladatele pardubické vědecké numismatiky, Muzejního spolku, Kunětického družstva, pracoval ve výboru pro výrobu průplavu Labe – Dunaj, Spolku techniků východních Čech a byl pokladníkem Aviatického družstva. Po celý život byl vášnivým turistou, členem Klubu českých turistů (KČT) a jezdil rád na kole. V letech 1912 – 18 působil jako ředitel Městské spořitelny.

19. srpna 1927 se osobně zúčastnil uložení ostatků svého příbuzného starosty V. Bubeníka na městských hřbitovech (v plánu p. Janiše II. R. 137). To nemohl tušit, že po zrušení Vamberovi hrobky (v plánu pana janiše I. I/ 16) kamenná deska z jeho vlastního hrobu bude oszena na ohradní zeď, na níž spočívá hrobka V. Bubeníka. Zemřel 24. února 1949 v Pardubicích, pohřben byl 28. února toho roku. Historiograf města Pardubic profesor Josef Sakař se často ve svých „Dějinách Pardubic nad Labem“ odvolává na tzv. Vamberův listinář, sbírku městských archiválií, kterou ředitel pan Vambera získal z pozůstalosti sokolského pracovníka Josefa Lerneta (1837 – 1887), bratrance Emanuela Bubeníka, zřejmě původního vlastníka. O fyzické existenci tohoto listináře nic nevíme…